Dveře trpaslíkům otevřené

Dnešní ráno bylo opravdu pozoruhodné. Poté, co jsem se oblékl a nasadil si svou čepici s bambulí nahoře, jsem totiž uviděl obrovské bytosti, které jedna po druhé vypadávaly z dřevěných stodol. Nenápadně jsem se k nim přiblížil, abych zjistil, co jsou zač. Všichni se na mě dívali velkýma vykulenýma očima, ale já se nebál, protože jejich výrazy vypadaly radostně. A tak jsem se seznámil se 4. oddílem: Davidem, Kryštofem I., Romčou, Kryštofem II., Ondrou, Markem, Adamem a Jáchymem. A jestli se ptáte, kdo vám to tady všechno vypráví, tak jsem to já, trpaslík Karel. Vzali mě hned mezi sebe, a tak jsem se mohl podívat, jaký je jejich den. Musím je tedy moc pochválit hned zpočátku, protože Romča se hned ráno chopil role táborového budíčku a se svým tlampačem v 8.30 vtipně budil malé i velké. Snídani (sýrová pomazánka a chleba) pro ostatní oddíly připravili kluci opravdu vzorně, a tak nic nebránilo tomu, aby se také věnovali hrám, i když dnes jsou v roli služebního oddílu. Brána tábora byla střežena pilně po celou dobu, než přišel čas vykoupat se v bazénu. Dopoledne strávili obklopeni dívčími tvářemi z 3., 5. a 7. oddílu, hrála se totiž „hajzlbába“. Přemisťovali jsme se ze záchodu k „latrín“ lady a utíkali před průjmy a zachraňovali své toaletní životy zácpou. Následovala polejvaná honička, kelímky naplněné vodou nám zachránily život, protože slunce se rozhodlo, že nás bude neúprosně smažit. Byl jsem tak nadšen světem těchto velkých malých bytostí, že jsem hned zavolal ostatní skřítky, aby se také přišli podívat. A jelikož patří mezi naše nejšikovnější, pomohli 4. oddílu vyrobit zbraně proti zlým silám. Za to kluci dostali drahokam, který jim pomůže najít poklad a dostat se tak ke klíči k dalšímu světu.
 
Tenhle příběh nás nenechal ani chvíli o poledním klidu v klidu. A když jsme se vykoupali v bazénu a zahráli si badminton, pokračovali jsme v našem příběhu otvírání nových fantazijních světů. Získat další klíč nebylo snadné, každý oddíl dostal svoji roli a my měli hádat zapeklité hádanky, které jsme dostali od starého protivného druida. Jiné oddíly bojovaly s pavouky, kteří jim bránili nasbírat bylinky pro kouzelný lektvar. I večer je ve znamení CTH, stále ještě pobíháme po táboře a honíme Šemota, neboť se nakonec ukázalo, že on byl tou temnou silou v našem fantazijním světě. Je ale také čas jít na večeři….No a co bych vám měl říct dál? Den strávený se 4. oddílem byl prostě nezapomenutelný. A to nejen pro mě, sedím totiž na klíně pragošce Blance a oddílákovi Berrymu a ti mi šeptají: „Napiš tam, že pro nás je každý den strávený se 4. oddílem nezapomenutelný, protože ČTYŘKA je prostě nejlepší. Pro nás tři tedy zcela určitě.“ Blanka, Berry a trpaslík Karel